Historie

Návrh na zřízení Pohřebního ústavu byl podán již v roce 1878 a to z podnětu Zádušního úřadu. V tehdejší radě starších města Prahy však nenašel tento návrh podporu. Nicméně myšlenka na vytvoření městského podniku v oboru pohřebním zůstala a tak byla znovu projednávána v roce 1910, kdy Pražská městská pojišťovna podala jménem města žádost o udělení koncese na Ministerstvo obchodu. Ministerstvo koncesi udělilo 5. července 1910. Protože však pojišťovna, na kterou byla vydána koncese, neměla ve své statutární činnosti pohřebnictví, byla Ministerstvem obchodu vydána nová koncesní listina dne 6. listopadu 1911 obci pražské. Od tohoto data tedy občanům v Praze poskytuje své služby Pohřební ústav hl. m. Prahy.

Po vzniku Československé republiky v roce 1919 bylo zákonem č. 180 Sb. ze dne 1.dubna 1919 povoleno zpopelňování zemřelých. Praha jako hlavní město stála před problémem urychleně vyřešit stavbu krematoria. Po složitých jednáních bylo první pražské krematorium vybudováno v adaptované obecní kapli na Olšanských hřbitovech (dnešní Nová obřadní síň) a dne 23. listopadu 1921 byla provedena první kremace na území hlavního města. Byla to kremace zesnulého MUDr. Františka Adamce. Provoz krematoria však byl povolen jako provizorní s tím, že město postaví urychleně krematorium nové, vyhovující všem moderním požadavkům na tato zařízení.

Dne 4. června 1926 pověřila Městská rada Pohřební ústav hlavního města úkolem postavit pro město nové krematorium, které by vyhovovalo všem požadavkům nového přístupu ke kremacím. Pro stavbu krematoria byl vybrán pozemek ve Strašnicích, vedle Vinohradského hřbitova a byla vypsána soutěž na podání ideových projektů. Celkem bylo podáno 40 návrhů z nichž byl ve dvou kolech vybrán návrh arch. Aloise Mezery. V roce 1929 bylo započato se stavbou krematoria, které bylo dokončeno a slavnostně otevřeno tehdejším primátorem JUDr. Karlem Baxou dne 23.ledna 1932. Vlastní zpopelňování bylo zahájeno 4. dubna 1932. K tomuto datu také končí provoz provizorního krematoria na Olšanských hřbitovech. Urnový háj kolem krematoria byl založen současně s výstavbou krematoria a nachází se v něm řada zajímavých pomníků a sochařských děl.

Od svého vzniku sídlil Pohřební ústav v budově Pražské městské pojišťovny na Staroměstském nám. č. 8. V roce 1936 byl pojišťovnou vznesen požadavek na uvolnění prostor v jejich budově a proto zakoupil Pohřební ústav hl. m. Prahy dům na Staroměstském nám. 10, který přebudoval na sídlo svého ředitelství a celého administrativního zázemí. V tomto domě, byla vybudována také hlavní objednávková kancelář na sjednávání pohřbů a centrální dispečink zajišťující evidenci pohřbů a řízení provozu obřadních síní v Praze. V téže době byla Pohřebním ústavem převzata zrušená karlínská potravinová tržnice za účelem vybudování garáží pro pohřební vozy a skladu rakví. Pohřební ústav v roce 1937 zahájil rekonstrukci tržnice a to tak, že zadní část směrem do Pobřežní ulice, kde byla prostorná hala, přebudoval na garáže se skladem rakví a přední část směrem do Sokolovské (tehdy Královské třídy) zbořil a postavil zde dva obytné domy s hostincem a menšími krámky. Celá tato stavební investice byla dokončena v září 1938. Od roku 1938 měl tedy Pohřební ústav hl. m. Prahy své hlavní sídlo s hlavní objednávkovou kanceláří na Staroměstském náměstí 10, krematorium ve Strašnicích a provoz dopravy v Pobřežní ulici č. 72 v Praze 8 Karlině a 14 objednávkových kanceláří v různých částech města Prahy.

Stále stoupající počet kremací v hlavním městě Praze ukazoval, že pohřeb ohněm je na trvalém vzestupu a proto bylo rozhodnuto realizovat již dříve zpracovaný záměr vybudovat krematorium také na levém břehu Vltavy. Po dlouhých úředních jednáních byly získány pozemky v Motole a byla vyhlášena soutěž na projekt nového krematoria. Z pěti posouzených projektů získal cenu návrh arch. J. K. Říhy. V roce 1951 bylo započato s vlastní stavbou a v roce 1954 byl zahájen provoz krematoria. Urnový háj u krematoria je koncipován jako lesní hřbitov. Součásti urnového háje je také loučka vsypu. V roce 1999 byl dokumentačním střediskem Konfederace politických vězňů nalezen dokument, který dokladoval, že byl v urnovém háji uložen popel popravených politických vězňů z padesátých let. V evidenci o společných hrobech bylo nalezeno do kterého společného hrobu byl popel uložen. Rada Zastupitelstva hlavního města Prahy poté uvolnila finanční prostředky z kterých Pohřební ústav zajistil vybudování čestného pohřebiště. Dne 20. 5. 2000 bylo Konfederací politických vězňů za přítomnosti představitelů státu, zástupců hlavního města Prahy a velkého množství bývalých spoluvězňů, uspořádáno slavnostní otevření a vysvěcení čestného pohřebiště.

Po roce 1989 bylo krátké období, kdy město hledalo a formovalo svůj přístup k pohřebnictví v hlavním městě.V roce 1992 došlo k rozdělení podniku Pohřební služba na dva samostatné podniky a to Správa pražských hřbitovů a Pohřební ústav hl. m.Prahy. Tím se oddělila část hřbitovní tedy nezisková od části pohřební která je schopna si na svou činnost prostředky vytvořit. V roce 1993 rada Zastupitelstva hlavního města Prahy rozhodla o zachování městského pohřebnictví a rozhodla také o investičních prostředcích pro tento obor. Na základě tohoto pozitivního přístupu byly zahájeny rekonstrukce obou pražských krematorií a rovněž bylo rozhodnuto provést zásadní rekonstrukci budovy pohřební dopravy v Karlině, která již provozně ani po stránce hygienické nevyhovovala svému účelu.

S přípravou výstavby bylo započato v roce 1996. Po úspěšně dokončeném územním a stavebním řízení, zpracování prováděcí dokumentace a provedeném výběrovém řízení na dodavatele stavby jsme v únoru 1998 předali vyklizenou starou budovu dodavateli stavby firmě Průmstav a.s. k zahájení demolice. Během tří měsíců byla stará budova zlikvidována, vyhloubena stavební jáma a dne 25.května proběhlo slavnostní položení základního kamene nové budovy. Stavba postupovala podle stanoveného harmonogramu a 31. květena 1999 byla Průmstavem předána Pohřebnímu ústavu hl. m. Prahy nová budova dokončená ve vzorné kvalitě. V červnu pak byla budova slavnostně otevřena a Pohřební ústav hl. m. Prahy získal tolik potřebné prostory především pro středisko pohřební dopravy.

Od roku 1993, kdy bylo rozhodnuto radou Zastupitelstva hlavního města Prahy o vložení  investičních prostředků města do pohřebního oboru, bylo zrekonstruováno technické zázemí krematoria Strašnice a Motol a to především technologie zpopelňování včetně chladícího zařízení místností pro uložení zesnulých před obřadem. Byla provedena rozsáhlá rekonstrukce střechy a fasády krematoria Strašnice.

Značné finanční prostředky jsou vkládány též do urnových hájů.

V urnovém háji krematoria Strašnice byly vloženy zejména na údržbu zeleně, obnovu cest a rozvodů vody. Valná většina stromu a keřů je však přerostlá, nebo nemocná a tak jsme v minulých letech museli vykácet více jak padesát stromů, které ohrožovaly bezpečnost osob pohybujících se v urnovém háji a postupně provádíme obměnu staré výsadby tují. Probíhá také rekonstrukce kolumbárních schránek. Byla vybudována rozptylová loučka a to na levé straně při vstupu do krematoria uprostřed kolumbárních arkád. Tuto rozptylovou loučku chceme především využít k rozšíření nabídky pohřebních služeb. Zavedli jsme novou formu obřadu a to rozloučení s urnou. Nejprve proběhne zpopelnění zesnulého a potom pietní obřad v Baxově síni. Na tento obřad navazuje provedení rozptylu popela a tak je v jediném obřadu provedeno rozloučení se zesnulým i uložení jeho ostatků.

K urnovému háji krematoria Motol byly k původní loučce pro vsyp popela vybudovány i tři loučky rozptylu popela zesnulých a kolumbária. Jsou umístěny v okolí rybníčka před obřadní síní krematoria, kde s okolním urnovým hájem, který je koncipován jako lesní hřbitov tvoří pietní místo pro odpočinek zesnulých i těch, kteří se s nimi přicházejí rozloučit.

Pohřební ústav hlavního města Prahy vždy byl, je a věříme, že i v budoucnosti bude významným podnikem v poskytování pohřebních služeb občanům hlavního města. Pražané mají možnost projednat obstarání pohřbu v objednávkových kancelářích v různých částech Prahy. Naše pracovnice v nich s pozůstalými kompletně projednají jejich přání na provedení pohřebního obřadu a zajistí vše potřebné. V budově Pohřebního ústavu v Karlině je oddělení zahraničních zakázek, které zajišťuje převozy zesnulých našich občanů z různých států světa zpět do republiky, ale také převozy cizích státních příslušníků, zesnulých v České republice, do jejich vlasti. Pracovnice této kanceláře mají bohaté zkušenosti s vyřízením všech potřebných formalit a dnes již také mnoho kontaktů na pohřební služby po celém světě. Se zesnulým je vždy předána kompletní dokumentace k úmrtí, tak jak stanovují předpisy jednotlivých států. Pohřební ústav má také personální a materiálové vybavení pro uspořádání velkých pohřebních obřadů pořádaných především pro význačné osobnosti. Jsme přesvědčeni, že nabídka našich služeb, doplněná o prodej různého pohřebního zboží, spolupráce s kamenickou firmou, která nabízí široký sortiment náhrobků, spolu se snahou všech pracovníků Pohřebního ústavu o poskytování bezvadných služeb, vytváří dobrý základ pro to, aby si pozůstalí a smuteční hosté odnášeli z posledního rozloučení se svým blízkým sice smutnou vzpomínku, ale s pocitem, že vše proběhlo podle jejich představ a o jejich blízkého bylo na jeho poslední cestě dobře postaráno.